Chardonnay
Světově proslulá bílá odrůda. Napsat a správně vyslovit jeho jméno dnes umí snad úplně každý. Chardonnay se stalo legendou a trhákem zároveň. Dává vzniknout špičkovým i podprůměrným vínům, a je to odrůda, která ctí terroir, své specifické prostředí.
Není sice nejrozšířenější, co se plochy týče, ale rozhodně vede v počtu vinařských regionů světa. Je až s podivem, kde všude se Chardonnay pěstuje. Ve Francii, Španělsku, Itálii, střední Evropě, Bulharsku, Moldávii, Turecku, Izraeli, také v Severní a Jižní Americe, Austrálii, Jižní Africe, ba i v Indii a Číně. Každopádně téměř každý Chardonnay zná, anebo si alespoň myslí, že ano. Chardonnay revoluce proběhla v 70. a 80. letech a její dozvuky stále pozorujeme. Většina konzumentů v supermarketu ochotně natáhne ruku po lahvi, na kterém je velkými písmeny napsáno CHARDONNAY, a ne všichni vědí, že jde vlastně o odrůdu. Chardonnay se po celém světě stalo téměř pojmem ovocného, snadno pitelného bílého vína.
Bílé burgundské
Odrůda je tak proslavená, že v podstatě ani neexistuje příliš synonym, i když v minulosti byla Francouzi někdy označována jako Pinot Chardonnay. V rakouském Štýrsku se nazývá Morillon. V srdci domoviny, v Burgundsku, se jí občas říká Beaunois nebo Aubaine. Zde se Chardonnay nejlépe daří v Cote de Beaune. Slavné apelace jako Cotton-Charlemagne, Meursault, Puligny-Montrachet, Chassagne-Montrachet, Pouilly-Fuissé či St-Véran znějí každému milovníkovi bílého burgundského tak vábivě...
Původ odrůdy
Dnes se má obecně za to, že Chardonnay je kříženec odrůd Pinot Noir a Gouais Blanc a vznikl ve Francii, v Burgundsku. Tam ostatně existuje i vesnice jménem Chardonnay; otázkou je - co bylo první. Spíše odrůda. Také existují spousty klonů; zajímavé mutace jsou muškátové Chardonnay Musqué či Chardonnay Rosé s lehce zabarvenými bobulemi.
Všestranná a přizpůsobivá
Odrůda velmi dobře reaguje na rozličná místa neboli terroir. Příkladem excelentního projevu místních podmínek může být Chablis. Jeho mineralita a ocelová příchuť není napodobitelná nikde jinde na světě. Zásluhu na tom má především půda kimmeridžského vápence a chladnější klima. Chardonnay prosperuje na vhodném křídovém či vápencovém podloží, bujně roste a vysoce plodí. Raší časně a jarní mrazíky ho mohou někdy poškodit, zrovna tak plísně. Důležité je načasování sklizně, jelikož při dozrávání ztrácí poměrně rychle kyseliny, a naopak se zvyšuje hladina cukrů.
Chardonnay nemá výraznou chuť. Ani příliš aromatické není, i když ty nejlepší případy dokazují pravý opak. Ale právě jeho nevýraznost ho předurčuje k barikování či kupážování s jinými odrůdami. Chardonnay se opravdu náramně daří ve směsích se Sémillon, Chenin Blanc, Colombard či Pinot Blanc.
Vanilka především
Chardonnay samo ze severnějších poloh může být čisté a spíše neutrálnější, v chuti minerální až ocelové s tóny zelených jablek a citrusů. Pokud hrozny vyzrají opravdu dobře, projevuje se vůní zralých hrušek, květů akátu a grepu. Z teplých oblastí získává tropické tóny, především mango, banán, ananas, broskev a meloun. V chuti se pak tyto vjemy potvrzují, navíc Chardonnay dává vcelku plná vína, s krémovým a máslovým pocitem na patře. Nejcennější je jeho afinita k dubovým aromatům. Dobře snáší zrání v nových sudech, při čemž získává vanilkovou vůni. Nebezpečí číhá v přehnaném barikování, kdy jsou sudy vypáleny do vyššího stupně a aroma se mění v kouřové až spálené, a silně pak dominuje vínu. Proto barikování musí být opatrné. Pouze jemný dotek sudu dodá to správné vanilkové aroma, které podpoří ovocné složky vína. Také jablečno-mléčná fermentace Chardonnay prospívá. Nejlepší vína mají vyváženou kyselinu a hutnou až olejovitou konzistenci s máslovitým závěrem. Chardonnay je také základní surovinou pro výrobu špičkových šumivých vín - nejen v oblasti Champagne. Ve výčtu mnohostrannosti Chardonnay můžeme pokračovat dále; vždyť také nejlepší ledová, slámová či botrytická vína pocházejí právě z této odrůdy.
Víno z Chardonnay není předurčeno pro mnohaleté zrání, ale nejlepší exempláře z Burgundska zvládnou bez vady na kráse 10-30 let i více, což je opravdu vyjímka. Běžně Chardonnay konzumujeme do 5 let po sklizni.
Chardonnay kráčí světem
Jak již bylo předesláno, domovinou Chardonnay je Burgundsko. A je to právě zde, kde se tato odrůda typicky projevuje. Z Cote d´Or je Chardonnay více zastoupeno v jižní části, na Cote de Beaune. Odtud čerpal inspiraci celý svět. Každý vinař chtěl vyrábět víno podobné bílým burgundským. Další proslavenou specialitou je Chablis, oblast na severozápad se specifickým podložím, které dodává vínu minerální charakter. Chardonnay je také z 1/3 zastoupeno v oblasti Champagne, kde se podílí na vínech stejného jména a na etiketě se označuje slovy Blanc de Blancs. Je to čisté Chardonnay. Odrůda také naplno dozrává na jihu Francie, v oblasti Languedoc, kde se často podobá vínům z Nového světa. V Itálii se pěstuje nejčastěji na severu, ve Španělsku se nejlépe projevuje v oblasti Somontano. Samozřejmě se jí daří ve střední a jižní Evropě, například u nás, dále v Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku, Slovinsku, Bulharsku a Moldávii. V Kalifornii se Chardonnay produkuje ve velkém. Většina vinic je situována v oblastech Napa a Sonoma, vína mají v chuti výraz tropického ovoce s dotekem vanilky z nového dřeva. V 70. letech nastala exploze vín Chardonnay v Austrálii. Pravidlem byla těžká, viskózní vína se silnou dřevitou chutí a vysokým obsahem alkoholu. To se změnilo, australská vína jdou spíše do citrusů a nektarinek, především v chladnějších oblastech, jako Adelaide Hills nebo Geelong. V Chile se začalo Chardonnay mohutně vysazovat od 90. let a spousta slunce spolu s vyššími polohami mu náramně svědčí. Dokonce i Jižní Afrika si odrůdu oblíbila; nejvíce osázeny jsou regiony Robertson, Stellenbosch a Worcester. Často tam nechají víno kvasit v dubovém sudu, což vůni vanilky mnohem lépe zapracuje do těla vína.
Stručná charakteristika odrůdy je zde
Převzato z časopisu Víno a styl, číslo 16, září 2007