Claret, Clairet či Klaret?
Co je co? V anglicky mluvících zemích se jedná o červené víno ve stylu Bordeaux. Ve Francii je to růžové. U nás se pod tímto názvem rozumí bílé nebo lehce narůžovělé víno vyrobené z modrých hroznů.
Základ pojmenování claret vychází z latinského vinum clarum či francouzského vin clair nebo clairet, zdrobnělina od clair, což znamená jasný, světlý. To byl druh vína vyráběný ve středověkém Bordeaux. Označení clairet se používá dodnes. Kontakt slupek s moštem byl krátký, zpravidla pouze den či dva, a výsledkem byla lehká červená vína, někdy jen tmavě růžová. Označení clairet se hojně vyskytovalo ve středověké Francii, jeho zkomolení na claret mají na svědomí až Angličané, kam se lehké Bordeaux nejvíce dováželo. Slovo claret se začalo v Anglii používat od 16. století. Ve druhé polovině 17. století se styl vín Bordeaux změnil na těžší, více strukturovaná červená, jak je známe dnes. Na začátku 18. století se vžilo označení "new French clarets" pro typická vína Médocu a Graves, z nichž mezi první a nejznámější patří Chateau Haut-Brion, Lafite, Latour a Margaux.
Tudíž pro Angličana slovo claret znamená odnepaměti červené víno z Bordeaux, které bylo obyčejně lehčí než dobré burgundské. Aby to nebylo tak jednoduché, u nás tento termín znamená něco úplně jiného. Většina vinařů z Moravy má pod pojmem klaret na mysli průzračné bílé víno, avšak vyrobené z modrých hroznů, což ostatně vystihuje francouzské pojmenování clairet neboli čirý, průzračný.
Ona totiž existuje třetí, francouzská varianta: apelace Bordeaux Clairet AOC, která je vyhrazena pro růžová až lehce červená vína, přesně taková, jaká se v minulosti vyráběla ve velkém. Jsou určena pro okamžitou spotřebu a nejlepší jsou lehce vychlazená a mladá.
Pozor ale na jméno Clairette, což je běžně používaný název pro jihofrancouzskou bílou odrůdu révy (Clairette Blanc), ze které se také v oblasti Rhony vyrábí šumivé Clairette de Die.
U nás lze jako klaret (ale i claret) označit víno, které bylo vyrobeno z modrých vinných hroznů bez nakvášení - tolik alespoň říká legislativa. Metoda spočívá v mírném vylisování celých, nepodrcených hroznů bez doby, kdy jsou slupky v kontaktu se šťávou. Do moštu se tak nedostanou barviva, ale ani třísloviny; výsledné víno je čiré, bezbarvé (bílé) a bez tříslovin. Zato aroma je výrazné, ovocné, a víno je jemné a lehčího těla. Liší se tak od výroby vín růžových, která se vyrábějí jako červená vína, ale doba kontaktu slupek s moštem je mnohem kratší (kolem čtyř hodin). Existují však i zabarvené klarety, které se tak smyslově v podstatě rovnají vínům růžovým.
Co je tedy správně? Asi všechno zároveň. Žádný národ nebude ustupovat ze zažitých tradičních označení produktu tak lahodného, jakým víno (claret) bezesporu je.
Převzato z časopisu Víno a styl, číslo 16, Září 2007, str. 16